Rok 2018 přinesl enormní úsilí Andreje Babiše ovládnout bezpečnostní složky. Čistky zahájila jeho první menšinová vláda ANO v demisi a dokončil je koaliční kabinet s přispěním ČSSD. Personální změny už přinesly první ovoce v podobě odkládaných (korunové dluhopisy, Profrost) či utlumovaných kauz (Čapí hnízdo, reklama Agrofertu) spojených s jeho osobou.
První byl na řadě ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michal Murín. Už v únoru ho premiér Babiš tlačil k rezignaci pod pohrůžkou, že jinak bude veřejně skandalizován. K tomu skutečně došlo poté, co si Murín nenechal toto vydírání pro sebe.
Následoval soustředěný útok špiček státního zastupitelství, které chtěly do čela GIBS dosadit svého člověka. Murín nakonec odešel po dehonestační mediální kampani zejména deníků Agrofertu. Jméno nového ředitele Radima Dragouna s Babišovým posvěcením kolovalo v médiích už měsíc před verdiktem výběrové komise.
Dragoun se ujal funkce v září a krátce poté začala GIBS vytvářet tlak na vyšetřovatele Čapího hnízda. Chtěla jim sejmout otisky prstů a DNA kvůli údajným únikům informací a vyšetřovala Pavla Nevtípila kvůli jeho už jednou prověřovanému chování před několika lety v kauze Neograph. Opět bez výsledku.
Podobným způsobem probíhal výběr nového policejního prezidenta Jana Švejdara. O jeho jméně spekulovala média už půl roku před formálním výběrem, jehož se účastnili jen dva uchazeči. Jeho předchůdce Tomáš Tuhý, který byl nedůvodně skandalizovaný okruhem Roberta Šlachty během střetu o policejní reorganizaci, odešel po dohodě jako velvyslanec na Slovensko.
Tlaky na vyšetřovatele Čapího hnízda
Počátkem června nastoupil do čela Krajského ředitelství hl. města Prahy Jan Ptáček. Nahradil Tomáše Trojánka, který do té doby veřejně hájil vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila z hospodářské kriminálky proti snahám o jeho diskreditaci v čele s premiérem Babišem. Ptáček se naopak uvedl tím, že Nevtípila udal GIBS kvůli zmíněné kauze Neograph.
Změna proběhla i v čele Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která vznikla v rámci policejní reorganizace v roce 2016 sloučením protimafiánského a protikorupčnho útvaru. Nový ředitel Jiří Mazánek je považovaný za člověka blízkého Andreji Babišovi.
Mazánek nastoupil do vedení NCOZ počátkem srpna, kde do té doby řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. Krátce poté byly odloženy kauzy korunových dluhopisů a prodeje firmy Profrost, které tato sekce vyšetřovala.
Mladá fronta DNES stála na počátku kriminalizace dnes už bývalého vedení Úřadu pro zahraniční styky a informace v čele s ředitelem Jiřím Šaškem a jeho náměstkem Zdeňkem Blahutem. Spouštěčem bylo trestní oznámení nového náměstka ředitele Radka Musílka z okruhu hnutí ANO kvůli údajným nesrovnalostem v hospodaření.
Andrej Babiš byl budováním vlivu v bezpečnostních složkách posedlý už v minulosti, kdy se mu kontakty a citlivé informace hodily v jeho byznysu. Nyní se mu hodí i po vstupu do politky s cílem vytvořit kolem sebe bezpečnostní val a získat převodovou páku na konkurenci, což se dělo i ovládnutím finančních úřadů.
